Druhého října se loučíme v Praze s Českou republikou a vyrážíme vstříc novým zážitkům směr Nový Zéland. Let směr Hongkong dělá zajímavý jenom lososový sendvič, který se snaží dostat z žaludku opět na světlo světa. Naštěstí se mu to nedaří a po 16 hodinách vyrážíme poznávat krásy demonstrujícího Hongkongu.
Na informacích se dozvídáme, že tramvaj ani autobusy, kvůli barikádám nejezdí, tak se v centru pohybuje pouze pomocí lodí, metra a vlastního páru nohou. Nasedáme na rychlovlak do centra, který vás za 100 HKD (cca 290,-kč) doveze i zpět ve stejný den a jezdí každých deset minut. V centru je smog, dusno a smrad. A jako bonus navíc co hodnu se spouští slejvák. A jelikož se nám nedaří nakoupit levnou elektroniku, jak jsme plánovali (ceny podobné jak u nás), tak největším zážitkem jsou probíhající protesty a všudypřítomný smrad. Město nás rychle unavilo, proto nabíráme po cca 8 hodinách směr letiště.
O pár hodin později už rolujeme po ranveji s Air New Zealand. Po chvíli se probouzíme již za Austrálii, prostě nádherný teleport. A začínají nastávat největší obavy, abychom bez problémů prošli přes celnici a zavazadla dorazili v pořádku. No na letišti to jde jako po máslo, pouze stan si berou na dezinfekci. Nicméně po 20 minutách již máme v pase razítka s vízy na rok a jdeme směr druhý terminál na let do Christchurch.
Jsou čtyři hodiny, máme na zádech i v rukách celkem 80 kg zavazadel a v Christchurch hledáme linku číslo tři, která nás odveze až k Honzovi a Lucce. Poprvé se ukazuje ochota Kiwáků, když nám řidič autobusu radí, ať nejezdíme z letiště, ale popojdeme cca 400 metrů na další zastávku. Odkud místo 7 dolarů zaplatíme pouze 3. Řidiči našeho autobusu následně ukazujeme na papírku název zastávky, kam chceme a na naší konečné nám ochotně oznamuje, že zde máme vystoupit.
Následné dny trávíme sháněním auta a spousty dalšího zařizování. Se vším nám pomáhají Lucka s Honzou, kterým jsme opravdu vděční a ještě jednou vám moc děkujeme. No a vzhledem k tomu, že jsme jim domov okupovali více než dost, tak 9.10. vyrážíme hledat práci. Namířili jsme to směr Cromwell a Queestown, kde víme, že je spousta sadů a vinic.
Po cestě zastavujeme na spoustě zajímavých míst, viz fotky. Nicméně 10.10. na nástěnce v Lake Tekapo vidíme nabídku, práce na kterou odpovídáme. Další den jsme již na pohovoru, který dopadá úspěšně a jestli máme zájem, tak 20.10. můžeme nastoupit. Nicméně chceme zkusit najít více příležitostí a tak naše putování za prací pokračuje.
Autor: Michal